Vítejte na stránkách o pejskovi Špuntovi a nyní i jeho dceři Gábině
2016
Pro nás nejsmutnější zprávou je, že nás Spunky dne 12.8.2016 navždy opustil. Toto je asi jedna z jeho posledních fotek
Říjen 2014
Špunt s Gábi na výletě - Klepec
26.4.2014
Špunt s Gábi
24.4.2014
Gábi - Špuntova dcera je momentálně v naší péči
12.11.2013
Špuntíček si užívá klidného stáří, občas ho vytáhneme někam na výlet, ale to se mu už moc nechce. Nejraději lenoší doma, nejlépe v nějake posteli, kam si přes výslovný zákaz vždy nějak tajně vleze.
5.6.2013
Pojedu na prázdniny k dědovi, už se moc těším.
24.12.2012
Špuntíkova rodinka přeje všem krásné Vánoce.
10.5.2012
Špuntíček si užívá si klidného stáří, bohužel zdravíčko ho trošku zlobí, ale na jeho náladě to vůbec není znát. A chuť k jídlu má stále velikou. Naposledy snědl dětem mísu plnou čokoládových dobrůtek i s obalama. Naštěstí se mu nic nestalo.
23.7.2010
Konečně panička přidala nějaké fotky za tento rok. Hrozně to fláká, musím jí domluvit. Já se pořád válím na zahrádce, doma nebo u dědy na chaloupce. Tam se mám dobře, můžu spát v postýlce, nikdo mě tam neruší a večeře jsou taky lepší.
. Ale páníček je páníček, bez něj bych to dlouho nevydržel.
18.3.2010
Mám se dobře. Možná bych se měl lépe, kdyby mě ten malej terorista Maxík nechal v klídku, ale já mu za to zase sním někdy svačinu
. A aby toho nebylo málo, tak si páníčci poříděj zase dalšího člena rodiny, škoda, že to nebude třeba nějaká fenečka.
9.8.2009
23.6.2009
Špuntíčkův stav po operaci a následné léčbě je o hodně lepší. Má spoustu energie a abnormální chuť k jídlu ( i když u Špuntíčka spíše normální). Část stehů mu už pan veterinář vyndal, část ještě zůstala, stejně jako lampička na krku, kterou do nás neustále strká, aby demonstroval fakt, že už ho to s ní opravdu nebaví. A když po něm náhodou něco chceme, tak zase dělá , že neslyší. Výsledky histologie prokázaly mastocytom I. stupně, což je ještě jedna z lepších variant tohoto nepříjemného nádoru.
30.5.2009
Tak Špuntíček má operaci od včerejška za sebou - upřímně doufáme, že úspěšně. Bohužel mu kromě nádoru musela být vyříznuta i mízní uzlina. Teď nás čeká dlouhodobá léčba a pokračování v chemoterapii. První pohled na operovaného Špuntíčka, bez zavázané rány a oslabeného po narkóze, byl hrůzostrašný. Dnes už má lepší náladu, chuť k jídlu a dokonce si nestěžuje ani na límec, který dostal. Důvěrně mu říkáme pan Lampička.
23.5.2009
Mám pro všechny smutnou zprávu. Asi před půl rokem se mě objevila na zadní pravé noze taková boulička. Moje nová veterinářka řekla páníčkům, že se nic neděje, že se jedná pouze o tukovou bulku a že je to v pořádku. Jenže páníčkům se to nezdálo a tak mě vzal Beny k veterináři do Klánovic a tam mě k mému neštěstí bylo oznámeno podezření na mastocytom, nádor, který se následně potvrdil. Dnes jsem byl na sonu srdce a celého vnitřku, naštestí nebylo zasaženo nic jiného než noha. Příští týden mě čeká operace, tak mě prosím držte všichni palce.
29.4.2009
Tak štěňátka od Elišky jsou u svých nových páníčků, my se máme dobře. Špuntíik zlobí jen trochu, občas skáče přes plot a prochází se po vesnici.
28.12.2008
Vánoce jsem přežil pouze s menším úrazem a to, když jsem zahrabával kostičku do postele páníčků, tak jsem si šíleně odřel čumák. Trošku jsem to tady s paničkou pozměnil, stále na tom pracujeme, jsou tu nějaké nové fotečky, tak se podívejte.
8.4.2007
Článek od Jiřího X. Doležala, reagující na zákon pana poslance Tejce, týkající se chovu "bojových plemen"
http://www.reflex.cz/Clanek31982.html
VESELÉ VÁNOCE PŘEJE ŠPUNTÍČEK
Ahoj všichni, právě se koukáte na moje internetové stránky. Jmenuji se Špuntíček a zde najdete spoustu mých fotek, dále něco o mých psích kamarádech a mojí lidské rodince.
Jinak kromě Špunta mi páníčkové říkají Šmudlíku, Špuntislave, Špudlo a Šmunte, Šiško a děda mi říká Ty můj malej kokříčku. Asi mu koupím atlas psů, aby věděl jak ten kokřík vypadá. Ale jinak se jmenuji oficialně Spunky. Tak se mě říká jen když zlobím.
No a jestli se ptáte jak trávím celé dny, tak Vám to můžu říci. Dříve jsem jezdil s páníčkem i pracovat. Teď je moje panička doma, tak zůstávám s ní. Jen když si chci odpočinout od našeho malého čerta Maxíka, tak prchnu do kanceláře radši dělat Benymu sekretářku.
Od srpna 2007 mám ukřičeného bráchu Maxíka. Když začne pořádně křičet, tak si radši balím hračky a odcházím spinkat v klidu do jiného pokoje. Taky mě neustále s paničkou vyhazují z gauče. Od té doby co přestalo to mimino ležet, tak mě vyvádí samé lumpárny. Nejčastěji mi krade hračky (já jemu samozřejmě ne) a leze do pelíšku.
V září 2010 se moje smečka rozrostla o dalšího lidského bráchu - Olivera. Takže všichni tři teď umíme pěkně zlobit rodiče a páníčky v jedné osobě.
Není mi podobný???
Mapa stránek